Živý vs. umělý: Který stromeček je víc eco-friendly?

Pokud vám záleží na přírodě, možná jste nejednou stáli před vánočním dilematem: Pořídit živý nebo umělý stromeček? Jak zachovat tu správnou vánoční atmosféru s co nejmenším dopadem na životní prostředí?

Odhaduje se, že se každoročně v Česku přes advent prodá okolo 1,3 milionů kusů stromků. Nejtradičnějším jsou smrčky a borovice, ale oblíbené jsou i různé druhy jedlí. 

Do požadované výšky stromky dorostou zhruba za 10-15 let. Může se proto zdát dost neekologické a sobecké je po tak dlouhé době pokácet, jen abychom z nich pár dní v roce měli radost a schovávali pod ně své dárky.

Jsou ale plastové stromky ekologičtější než ty živé?

element5-digital-ZY7J02fmKqE-unsplash

 

Původ a výroba

Živé stromky pochází obvykle prořezů nebo ze speciálních plantáží. Stromky z prořezů jsou šetrnější variantou - v zimě je třeba v lese uvolnit místo pro růst ostatním stromům, a tak některé musí "z kola ven" tak jako tak. 

Horší je to se stromky z plantáží, které se pěstují pouze pro tento účel. Navíc jsou často dohnojovány umělými hnojivy, pesticidy a dalšími chemikáliemi pro jejich "ochranu" a zrychlený růst. 

Pokud si chcete být jisti, že váš stromek pochází z ekologicky šetrného zemědělství, dívejte se po stromcích s certifikátem FSC. Tyto stromky pochází z prořezů, a přispívají tak stabilitě lesa. Ceny certifikovaných stromečků jsou přitom srovnatelné se stromky bez certifikátu.

Umělé stromky jsou vyrobeny z PVC. Jde o plast, který je biologicky neodbouratelný a jehož recyklace je velmi náročná. Velká část umělých stromků je navíc vyrobena v Číně a do obchodů putuje přes půlku zeměkoule, s čímž se pojí ekologická stopa dovozu a také otázka pracovních podmínek a etické výroby.

 

Osud stromků po Vánocích

Během svého života živé stromy pracují na výrobě kyslíku a pojmou současně velké množství kysličníku uhličitého a prachových částic. Díky tomu, že jde o čistě přírodní "materiál", jsou také plně rozložitelné a mají tak mnohem menší uhlíkovou stopu než stromy umělé.

Pokud živý stromeček po Vánocích odložíme u popelnic na směsný nebo tříděný odpad, obvykle jsou dále použity na kompost a následně jako hnojivo, k mulčování keřů nebo ke krmení zvěře. I pokud by se ale stromek ocitl na skládce, jeho ekologický dopad je výrazně nižší než u umělých stromků.

Hlavním důvodem, proč si lidé pořizují plastové stromky, je to, že vydrží roky. Nemusí tak každý rok utrácet za nový stromek a zároveň nevytváří další zbytečný odpad. 

Pro výrobu umělých stromků je však zapotřebí velké množství energie a při výrobě i likvidaci mohou plasty do ovzduší uvolňovat karcinogenní látku dioxin. Ekologickou stopu také ovlivňuje to, že se většina stromečků dováží před půlku planety. 
V průměru by tak z pohledu CO2 byl umělý stromek ekologičtější variantou jen v případě, že bychom ho používali alespoň 10 let.

annie-spratt-pc00EDmxodI-unsplash

 

Alternativa: Živé stromky v květináči a stromky z půjčovny

Asi nejvhodnější variantou jsou živé stromky v květináčích. Na Vánoce je můžete používat opakovaně a poté je přesadit na zahradu. 

Druhou relativně novou možností je pronájem stromků. V katalogu na internetu si vyberete živý stromeček v květináči, který vám potom firma doveze až ke dveřím, a po Vánocích si ho opět vyzvedne. Stromky se potom nechávají dále růst a dělají opakovaně radost dalším nájemníkům. Jakmile jsou na půjčování příliš velké, prodají se do zahradnictví, kde si je mohou lidé pořídit třeba pro přesazení na svou zahrádku. 

 

Nadechněte se vánoční atmosféry už teď!

Ať už zvolíte jakýkoliv typ stromečku, voňavou vánoční atmosféru si můžete doma vytvořit už teď s přírodními éterickými oleji. Kromě toho, že vás typické vánoční vůně dostanou do té správné nálady, vám také pomohou posílit imunitu, pročistit dýchací cesty a dodat chybějící energii.