Složení certifikované přírodní kosmetiky

Každý z nás, ať už dospělý člověk nebo malé dítě, přichází denně do kontaktu s mnoha kosmetickými přípravky kupříkladu v podobě mýdla, zubní pasty, šamponu na vlasy nebo třeba tělového mléka. Některé z nich obsahují zdraví škodlivé ingredience, jež se vyznačují vyšším rizikem výskytu alergické reakce v kontaktu s pokožkou (např. triclosan, laurethsulfát sodný) a při dlouhodobějším používání nám mohou způsobit i různé komplikace (např. propylenglykol bolestmi hlavy, poškozením jater, ledvin apod.). Takovým složkám se certifikovaná přírodní kosmetika vyhýbá.

Rozdíl mezi klasickou a certifikovanou přírodní kosmetikou najdeme právě ve složení přípravků
Certifikovaná přírodní kosmetika a biokosmetika se vyznačuje tím, že používá kvalitní suroviny rostlinného původu s vysokým obsahem přírodních vitamínů, antioxidantů a hydratačních látek. Tyto rostlinné složky pocházející z ekologického zemědělství nebo kontrolovaného sběru bylin či plodů v přísně vymezených lokalitách s ohledem na ochranu životního prostředí. Suroviny se šetrně zpracovávají, výsledné kosmetické přípravky se netestují na zvířatech a plní do ekologicky šetrných a recyklovatelných obalů. Sami výrobci se k nezávislé certifikaci dobrovolně hlásí, splňují přísné standardy a podléhají pravidleným kontrolám a recertifikacím. To vše poskytuje záruku vysoké kvality těchto přípravků.

V certifikovaných kosmetických přípravcích naopak nenajdete jinde běžně obsažené ropné látky typu minerálního oleje (Paraffinum Liquidum), parafínu nebo vazelíny, PEG-emulgátory, silikony, synteticky získávaná barviva, parfémy a konzervanty, chemické UV filtry, suroviny z mrtvých zvířat (zvířecí kolagen, vorvaňovina, norkový tuk a jiné), a v neposlední řadě také geneticky modifikované suroviny.

Certifikáty a ochranné známky CPK a CPK bio
Rozeznat běžnou kosmetiku od té certifikované by mělo být snadné, neboť každý kosmetický přípravek prezentovaný jako přírodní kosmetika nebo biokosmetika by měl mít na své etiketě nebo obalu viditelnou ochrannou známku. V zahraničí i u nás jsou již dobře zavedená loga BDHI, NaTrue nebo EcoCert. Českými výrobci jsou užívána označení CPK certifikovaná přírodní kosmetika a CPK bio.

Jak podle složení rozlišit, které přírodní prostředky jsou skutečné a které se tak jen tváří?
Na základě několika málo pravidel si často dokážete sami udělat představu o původu složek a odpovědět si na otázku, do jaké míry je daný výrobek skutečně „přírodní“.

1. Certifikovaná přírodní a biokosmetika neobsahuje složky označené předponou PEG- a názvy končící na -eth, polyglycol, polysorbate, či copolyol (např. PEG-100 Stearate, Steareth-21, Sodium Laureth Sulphate). Jedná se polyethylenglycolové deriváty, tedy syntetické emulgátory a stabilizátory způsobující zvláčnění pokožky a zvyšující její propustnost. V přírodě jsou ale těžko rozložitelné a neexistují prokazatelné studie o tom, co se s nimi v lidském těle děje. Při jejich výrobě se užívají jedovaté látky škodlivé životnímu prostředí.

2. Certifikovaná přírodní a biokosmetika neobsahuje složky s koncovkami  –icone nebo –icon (např. Dimethicone, Dimethicone Copolyol), tzv. deriváty silikonu. Tyto syntetické silikonové oleje nebo silikonové emulgátory jsou sice oproti rostlinným nekonečně stabilní a mají dobrou roztíratelnost na pokožce, v přírodě jsou ale nerozložitelné a postupně zanášející pokožku, která se tak stává citlivou a suchou.

3. Jediné přípustné přírodní konzervanty certifikované přírodní a biokosmetiky jsou tyto:
• Sodium Benzoate (benzoan sodný), Benzoic Acid (kyselina benzoová) - potravinářské konzervanty, v přírodě se vyskytující např. v benzoové pryskyřici (Styrax Benzoin).
• Potassium Sorbate (sorban draselný) - potravinářský konzervant, v přírodě se vykytuje např. v  nezralém ovoci.
• Salicylic Acid (kyselina salicylová),  Sodium Salicylate (salicylát sodný) - v přírodě se vykytuje např. ve vrbové kůře (Salix Alba).
• Phenethyalcohol (fenylethylalkohol) - vonná látka s konzervačními účinky, v přírodě se vykytuje např. v růžové silici.
• Alkohol: alkohol, líh, konzervuje až od 20% obsahu, v přírodě je všeobecně rozšířen např. ve zkvašeném ovoci.

Zdroje: http://www.szu.cz; http://bio-info.cz, https://www.nazeleno.cz.